Už je to téměř čtvrt století, co probíhaly legendární Noční kluby v Třebíči a nově nabytá svobota v tý nejdivočejší a nejryzejší podobě s historickou zkušeností komoušskejch vosumdesátek mocně plodila. Do řady experimentálních projevů, počínaje různejma kapelama a konče industriálním divadlem, patřil i můj skromnej projekt Permanent Damage. Taková byla prostě doba. Mladí a neklidní :-)
![]() |
| Permanent Damage III |
Projekt vzniknul v roce 1991/2 jako pokus o osobní zvukovej zápis atmosféry doby. Bohužel, (pravděpodobně jenom pro mě bohužel :-)), se nedochoval originální záznam na vymazlenou špičkovou chromku s Dolby B, (Máňo, nasrals mě, ale budiž ti země lehká) a tak už mám jenom mizernou několikátou kopii (díky Alane!) bez původní dynamiky a vůbec bez celkový zvukový kvality, bez který to ztrácí do značný míry smysl. Je to prostě jak ukazovat Rothka,.... proboha!, ne snad jako srovnatelný dílo, jenom principiálně samozřejmě,... na displeji starý Nokie 3200 nebo něčem podobným.
Teď přišel čas udělat po letech pokračování. Aby bylo jasný, z čeho že to celý vzešlo je tady pro pobavení video, který trochu ukazuje o jakouže dobu to teda šlo a jak jsme se bavili a viděli svět. Z dnešního vyžehlenýho pohledu je to docela drsný ale pořád mi to dává smysl. Připouštím ale, že forma je hodně syrová. :-)
Ačkoliv to tak nemusí vypadat, nebylo tam zas tolik patosu, jak by se mohlo zdát, (alespoň pro mě a nebo si to nepamatuju) i když to bylo myšlený naprosto vážně. Holt postavení člověka na světě bylo vždycky téma. Na videu (jde o performanci industriálního divadla z brněnskýho Kabinetu múz - myslím, že existuje dodnes, kterej jsme tehdy málem zapálili a zvuk je Permanent Damage I) je vidět MgA. Pavel Ryška, Ph.D., pak tehdy velmi nadějnej umělec a můj zásadní přítel Jiří "Bohém" Svoboda (dnes bohužel mrtev), věčný skaut, milovník knih a zdatnej performer Petr "Pirda" Buzinský a "Mejla" (dnes bohužel taky mrtev). Sakra, když na to tak koukám, docela dost lidí se kterejma jsem tu dobu a třebíčský undergroudový klima sdílel, je po smrti. Teď tady fakt trochu toho patosu je. :-)
Mno, proč o tom tady vůbec píšu? Protože to, co jsem po dvaceti letech udělal (Permanent damage II z roku 1994 nebylo nikdy veřejně prezentovaný), sdíli stejnej koncept a tak to může bejt s těmahle informacema trochu pochopitelnější a stravitelnější. Ne, že by o to nějak šlo, je to přecejenom především můj osobní projekt, ale kdyby se našel někdo, kdo by chtěl víc pochopit co jsem to sakra zplodil, tak tímhle se snad něco málo dozví.
Kromě zmíněnýho konceptu sdílí celá řada i jeden z hlavních, tentokrát si troufnu narozdíl od většiny zvuků z alba říct, hudebních motivů. Jde o skladbu "The Soul of Organized Matter", kde je základ tak prostornej, že je to dobrej rámec v něm něco tvořit a interpretovat, a protože je na všech "trvalých poškozeních" (ve videu v čase 1:45 a vlastně celý video je o tomhle tématu), je to navíc fajn věc k porovnání vývoje. Jasně, že celkový téma, zvuk a atmosféra trojky je úplně jiná než u předchozích verzí, ale pořád tam jsou zvuky na hranici slyšitelnosti, moje oblíbený rituální opakování s téměř neznatelným posunem atd. Nejsou tam žádný "písničky" ani skladby (snad kromě "Enough!", která má na albu záměrně jiný postavení), který by fungovaly samostatně. Ale tohle už bude myslím po poslechu zjevný a možná už jsem toho nakecal víc než dost. takže, jak jinak než "Enough!" ... :-)
Nějakou dobu jsem zvažoval, jestli to neudělat v 5.1 a pouze jako data, ale nakonec jsem se rozhod pro klasický CD. Hlavní důvod nebyl booklet (ten je minimalistickej stejně jako obsah) nebo jeho fyzická podoba ale říkám si, že pro lidi, který ještě nezapoměli jak se hudba poslouchá (tím je myšleno, že u toho neštípou dřevo, necivěj na facebook nebo to neposlouchaj v autě) tenhle nosič, kterej vyžaduje jistej rituál pouštění, uvítá víc. Ve sluchátkách nebo u hučícího počítače to tak fungovat určitě nebude. Navíc nevím, jestli je možný dát víc tagů do jednoho tracku, protože nejde o "písničky".
Zvuk je teda jenom stereo, ale pokud se opravdu najde někdo, kdo by si to chtěl dát tak, jak je to zamejšlený a nezná to (kámošum to říkat nemusím), doporučuju pustit si to hlasitě na nějakým slušným audiosystému a ideálně pak v 5.1 s tím, že pošlete oba kanály i dozadu. Prostorový umistění zvuku je tady dost podstatný a hodně se s ním pracuje. Proto to taky nebude dobře fungovat ve zmíněnejch sluchátkách.
Protože jsem to udělal v podstatě pro sebe a pár přátel, budu mít cédéček víc než dost, lisovna funguje jen od určitýho počtu, takže, pokud někdo chcete a máte tu odvahu si to dát, napište mi a já vám CD grátis pošlu. Sice nechodím na poštu rád ale kvůli tomuhle to klidně udělám. :-)
Ok. Tady je to přístupný pro ty, co si to hned a nutně potřebujou poslechnout na telefonu nebo mono na iPadu :-)
![]() |
| veřejná produkce Permanent Damage I |
Teď přišel čas udělat po letech pokračování. Aby bylo jasný, z čeho že to celý vzešlo je tady pro pobavení video, který trochu ukazuje o jakouže dobu to teda šlo a jak jsme se bavili a viděli svět. Z dnešního vyžehlenýho pohledu je to docela drsný ale pořád mi to dává smysl. Připouštím ale, že forma je hodně syrová. :-)
Ačkoliv to tak nemusí vypadat, nebylo tam zas tolik patosu, jak by se mohlo zdát, (alespoň pro mě a nebo si to nepamatuju) i když to bylo myšlený naprosto vážně. Holt postavení člověka na světě bylo vždycky téma. Na videu (jde o performanci industriálního divadla z brněnskýho Kabinetu múz - myslím, že existuje dodnes, kterej jsme tehdy málem zapálili a zvuk je Permanent Damage I) je vidět MgA. Pavel Ryška, Ph.D., pak tehdy velmi nadějnej umělec a můj zásadní přítel Jiří "Bohém" Svoboda (dnes bohužel mrtev), věčný skaut, milovník knih a zdatnej performer Petr "Pirda" Buzinský a "Mejla" (dnes bohužel taky mrtev). Sakra, když na to tak koukám, docela dost lidí se kterejma jsem tu dobu a třebíčský undergroudový klima sdílel, je po smrti. Teď tady fakt trochu toho patosu je. :-)
![]() |
| S Vendelínem po produkci. Jeho skvělý hudební projekty patřily k tomu nejlepšímu. |
Mno, proč o tom tady vůbec píšu? Protože to, co jsem po dvaceti letech udělal (Permanent damage II z roku 1994 nebylo nikdy veřejně prezentovaný), sdíli stejnej koncept a tak to může bejt s těmahle informacema trochu pochopitelnější a stravitelnější. Ne, že by o to nějak šlo, je to přecejenom především můj osobní projekt, ale kdyby se našel někdo, kdo by chtěl víc pochopit co jsem to sakra zplodil, tak tímhle se snad něco málo dozví.
Kromě zmíněnýho konceptu sdílí celá řada i jeden z hlavních, tentokrát si troufnu narozdíl od většiny zvuků z alba říct, hudebních motivů. Jde o skladbu "The Soul of Organized Matter", kde je základ tak prostornej, že je to dobrej rámec v něm něco tvořit a interpretovat, a protože je na všech "trvalých poškozeních" (ve videu v čase 1:45 a vlastně celý video je o tomhle tématu), je to navíc fajn věc k porovnání vývoje. Jasně, že celkový téma, zvuk a atmosféra trojky je úplně jiná než u předchozích verzí, ale pořád tam jsou zvuky na hranici slyšitelnosti, moje oblíbený rituální opakování s téměř neznatelným posunem atd. Nejsou tam žádný "písničky" ani skladby (snad kromě "Enough!", která má na albu záměrně jiný postavení), který by fungovaly samostatně. Ale tohle už bude myslím po poslechu zjevný a možná už jsem toho nakecal víc než dost. takže, jak jinak než "Enough!" ... :-)
![]() |
| tracky |
Nějakou dobu jsem zvažoval, jestli to neudělat v 5.1 a pouze jako data, ale nakonec jsem se rozhod pro klasický CD. Hlavní důvod nebyl booklet (ten je minimalistickej stejně jako obsah) nebo jeho fyzická podoba ale říkám si, že pro lidi, který ještě nezapoměli jak se hudba poslouchá (tím je myšleno, že u toho neštípou dřevo, necivěj na facebook nebo to neposlouchaj v autě) tenhle nosič, kterej vyžaduje jistej rituál pouštění, uvítá víc. Ve sluchátkách nebo u hučícího počítače to tak fungovat určitě nebude. Navíc nevím, jestli je možný dát víc tagů do jednoho tracku, protože nejde o "písničky".
![]() |
| z produkce :-) |
Zvuk je teda jenom stereo, ale pokud se opravdu najde někdo, kdo by si to chtěl dát tak, jak je to zamejšlený a nezná to (kámošum to říkat nemusím), doporučuju pustit si to hlasitě na nějakým slušným audiosystému a ideálně pak v 5.1 s tím, že pošlete oba kanály i dozadu. Prostorový umistění zvuku je tady dost podstatný a hodně se s ním pracuje. Proto to taky nebude dobře fungovat ve zmíněnejch sluchátkách.
![]() |
| doupě |
Protože jsem to udělal v podstatě pro sebe a pár přátel, budu mít cédéček víc než dost, lisovna funguje jen od určitýho počtu, takže, pokud někdo chcete a máte tu odvahu si to dát, napište mi a já vám CD grátis pošlu. Sice nechodím na poštu rád ale kvůli tomuhle to klidně udělám. :-)
Ok. Tady je to přístupný pro ty, co si to hned a nutně potřebujou poslechnout na telefonu nebo mono na iPadu :-)
Zobrazit celý příspěvek...












































